Jak to všechno začalo

Před zhruba jedenácti lety mne můj tehdejší přítel pozval na víkend ke své tetě do Znojma.
Tetička byla těhotná a měla doma fretečku jménem Gina. Hledala ji nového majitele. Jelikož měla těsně před porodem, bála se, že by na Ginu měla málo času.
V první chvíli jsem ani na minutu nepomyslela na to, že bychom si Ginu mohli odvézt domu, ale uběhly asi dvě hodiny a já zjistila, že to male úžasné stvoření je přesně tím tvorečkem, o kterého se chci starat.
Zamilovala jsem se do ní tak moc, že s námi odjela domu ještě týž den. Nejprve teta chtěla, abychom Ginu jen dočasně adoptovali, ale já věděla, že už ji nemohu vrátit.

A tak s námi Gina žila dlouhých 9 let. Byla to ta nejlepší fretka, o kterou jsem měla tu čest pečovat. Ginuška nám porodila 4 miminka . Byla velice dobrá maminka. V listopadu 2010 onemocněla. Dlouhého půl roku jsme se ji snažili léčit, ale už nezabíraly žádné léky. Veterinář tedy doporučil uspání.
Tuto zprávu jsem nebyla schopna přijmout. Nakonec mi došlo, že ji tím vlastně jen pomůžu od bolesti a utrpení a tak Gina s mým souhlasem odešla do fretčího nebíčka v nedožitých deseti letech paradoxně dva týdny před mým vlastním porodem. V tuto chvíli jsem žádnou další fretku neřešila. Řekla jsem si, že si další fretečku pořídíme, až mi má dcera trošičku odroste.

Když měla má dcera Klárka něco málo přes dva roky, zajeli jsme si koupit angorského chlapečka z chovatelské stanice Ferret Majestik jménem Quajo alias Šony.

Po návštěvě této chovatelské stanice jsem věděla, že jedna fretka je pro nás málo, takže jsem měla v plánu koupi dalších freteček v příštím roce.

Naneštěstí nám Šony v květnu 2013 utekl z klece. Bydlíme kousek od lesa.
Udělala jsem vše proto, aby se našel, ale veškerá má snaha byla marná a náš Šony se bohužel nenašel.

Namísto jedné další plánované fretečky jsme si tedy dovezli fretky dvě.
Dva chlapečci pocházejí opět z chovatelské stanice Ferret Majestik. Oba tito kluci jsou velice hodní a mazliví.
Má vášeň k fretkám je natolik silná, že jsem se rozhodla založit svou vlastní chovatelskou stanici a starat se tak o více těchto kožíšků. Tyto šelmičky opravdu zbožňuji.

Chyběla už mi jen vhodná samička k tomu, abych mohla začít.
Dlouho jsem sháněla a čekala na tu pravou a nakonec jsem se rozhodla dovézt si malou americkou holčičku jménem Secret Rose z chovatelské stanice Of The Dark Moon (říkáme jí Gina), jelikož je naší nebohé Gině strašně podobná. Secret Rose je naší první samičkou do chovu.